Mezinárodní aspekty

Řídící skupina SCM (BRN)

V roce 2003 představitelé několika průkopnických zemí ustavili Síť Standardního nákladového modelu (Standard Cost Model Network), tj. neformální pracovní skupinu vytvořenou ze zástupců států, používajících uvedený model (SCM) k měření administrativní zátěže. SCM byl zpracován a poprvé úspěšně použit právě v r. 2003 v Nizozemsku, přičemž ČR patřila spolu s Dánskem a Spojeným královstvím mezi jeho nejbližší následovníky (je členem skupiny od r. 2005), postupně se do činnosti skupiny zapojovaly další a další země, v současnosti je celkový počet členů 81 z 32 zemí a skupina byla z důvodu širšího věcného zaměření přejmenována na „Better Regulation Network“ (BRN). Je jednou ze dvou poradních platforem Evropské komise pro oblast Lepší regulace.

Zástupci uvedených zemí se setkávají na zasedáních Řídící skupiny BRN, která se schází dvakrát ročně. Cílem těchto jednání je především výměna zkušeností a výsledků měření při používání Standardního nákladového modelu, koordinace postupů, formulace metodologických doporučení a dále prezentace výsledků práce jednotlivých podvýborů a skupin, které v mezidobí vyvíjejí svou činnost (zvl. simplifikační a metodologická skupina). Pozornost je věnována i zjednodušovacím projektům, roli místních a regionálních orgánů při redukci zátěže, využití nástrojů eGovernmentu apod.

Snižování administrativní zátěže občanů

Po úspěšné realizaci projektů zacílených na měření a snižování administrativní zátěže dopadající na podnikatele se v poslední době dostává do popředí zájmu vlád v mnoha státech také otázka měření a snižování byrokratické zátěže dopadající na občany. V lednu 2008 proto z iniciativy nizozemské vlády došlo k ustavení nové Pracovní (studijní) skupiny pro snížení byrokratické zátěže občanů. Tato skupina vznikla v rámci tzv. Evropské sítě veřejné správy (European Public Administration Network – EUPAN). Od r. 2013 pracuje distančním způsobem.

Cíle pracovní skupiny byly stanoveny následovně:

  • výměna informací, zkušeností a nejlepší praxe jednotlivých států pokud jde o přístup a metodiku měření zátěže, s důrazem na nalezení možných zlepšení;
  • výběr určitých typů veřejných služeb, které jsou provázeny nejvýznamnější byrokratickou zátěží pro občany;
  • možné budoucí změření administrativní zátěže občanů v participujících státech, včetně doprovodných aspektů u vybraných veřejných služeb (časová zátěž, transparentnost, počet nutně navštívených úřadů apod.), tzv. iritační koeficient (míru podráždění) občanů u jednotlivých typů služeb.

Prvním významným výsledkem práce skupiny byl souborný dokument příspěvků jednotlivých zemí obsahující informace o národních přístupech k zjišťování, měření a snižování administrativní zátěže občanů.

V průběhu zasedání rovněž státy, které se dané problematice věnují již delší dobu, se svými specifickými přístupy a programy, jimiž administrativní zátěž dopadající na občany odstraňují či snižují. Ty spočívají např. ve sledování času a nákladů, které musí občan vynaložit při plnění svých zákonných povinností, a jejich následném snížení (Nizozemsko), sledování míry „zátěžovosti“ jednotlivých správních řízení na občana (Španělsko), sledování pocitů a zkušeností občana v průběhu celé procedury (Velká Británie), měření spokojenosti občanů s úrovní poskytovaných služeb (Finsko) či snížení nutné zátěže v konkrétních životních situacích (např. v Portugalsku při ztrátě peněženky s doklady, ve Slovinsku při narození dítěte).

Také v ČR se otázkám snižování administrativní zátěže občanů v posledních letech věnuje značná pozornost, byť na rozdíl od mnoha jiných států není tato agenda centrálně koordinována. Vláda již za tímto účelem uskutečnila nebo se chystá v nejbližší době uskutečnit řadu projektů, kroků a opatření, přičemž zprávu o jejich realizaci schválila vláda svým usnesením ze dne 20. července 2011 č. 560.

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy