Opatření zaměřená na snížení regulatorní zátěže občanů a veřejné správy

Významnou měrou se na snižování zátěže podílejí aktivity spojené s eGovernmentem, zejména:

  • informatizace územní veřejné správy (vybavení počítačem, připojení na internet, zřízení webové stránky, poskytování služeb on-line); orgány územní veřejné správy jsou vždy zpravidla první výspou, s níž přichází občan při plnění svých zákonem stanovených informačních povinností do styku; je proto velmi důležité, že krajská a až na ojedinělé výjimky i obecní úroveň správy může nabídnout elektronické přístupy, které šetří finanční náklady i čas občanů; kraje jsou, pokud jde o vybavení počítači, připojení na internet, existenci webových stránek a poskytování služeb on-line, stoprocentně pokryty, zatímco některé menší obce mají v tomto ohledu ještě deficit;
  • vybudování sítě kontaktních míst Czech POINT, poskytující občanům informace a ověřené údaje vedené v centrálních registrech, jako jsou rejstřík trestů, obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, výpisy z bodového hodnocení řidiče nebo výpisy ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů; dále přijímají podání podle živnostenského zákona (§ 72), podání do registru účastníků provozu modulů autovraků ISOH či podání žádosti o zřízení datové schránky a provádějí konverzi dokumentů na žádost z listinné do elektronické podoby a naopak. Czech POINTy lze nalézt na obecních a městských úřadech, pobočkách České pošty či Hospodářské komory, na zastupitelských úřadech v zahraniční nebo u notářů; v poslední době se uvažuje o rozšíření této sítě např. i do bankovního sektoru; tento projekt byl spuštěn v r. 2007 a mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení a zpřístupnění služeb občanům, odbourává někdejší zdlouhavé cestování po úřadech a sjednocuje různá vyřizování na jedno místo; postupně dochází k rozšiřování počtu těchto kontaktních míst a funkcionalit, které vykonávají (k 1. září 2016 fungovalo téměř 7.200 poboček, bylo vydáno téměř 15.800.000 výpisů a bylo provedeno téměř 47.400.000 autorizovaných konverzí dokumentů);
  • Portál veřejné správy – ve vyspělých evropských zemích standardní vládní projekt, který usnadňuje komunikaci úřadů s občany; obsahuje  bohatou informační databázi – texty zákonů, adresáře úřadů a institucí, definice pojmů a zejména návody řešení cca 480 životních situací rozdělených jednak dle subjektu (občan, podnikatel, cizinec), jednak dle oblasti (bydlení, cestování, rodina, sociální zabezpečení, zdravotnictví); problematický aspekt tohoto projektu lze spatřovat v jeho logistické náročnosti (nutnost aktualizovat rozsáhlou databázi a údaje, poměrně vysoké finanční náklady na správu a zabezpečování serveru).

Mezi významné legislativní počiny v této oblasti lze zařadit:

  • zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (tzv. zákon o eGovernmentu) – tento zákon celkově přispěl ke snížení administrativní zátěže, a to zejména díky zavedení datových schránek; jejich prostřednictvím lze elektronicky komunikovat a činit úkony ve vztahu k orgánům veřejné moci, čímž se snižuje „papírování“; úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má, až na výjimky, stejné účinky jako úkon učiněný v listinné podobě a podepsaný; podle dostupných statistických dat bylo ke dni 1. 9. 2016 zpřístupněno více než 760.000 datových schránek a odesláno téměř 390.000.000 datových zpráv; finanční a časová úspora ve vztahu k zátěži občanů je zřetelná, avšak vzhledem k jejímu celoplošnému charakteru není možné ji přesně kvantifikovat; je však zřejmé, že doba potřebná na plnění informačních povinností stanovených právními předpisy byla díky zavedení datových schránek snížena;
  • zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů; po zprovoznění a vzájemném propojení těchto registrů (základního registru obyvatel, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností a základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí) a po jejich komplexním propojení s navazujícími agendovými informačními systémy občané musí poskytovat vybrané údaje veřejné správě pouze jednou, bez nutnosti jejich opakovaného požadování (ideálnímu stavu brání sektorový přístup, tj. neochota některých správců informačních systémů nebo technická nemožnost stran jejich propojení). Třebaže tento projekt neřeší všechny problémy spojené s regulatorní zátěží, již v současnosti díky němu tato zátěž klesá u občanů i veřejné správy naprosto zásadním způsobem (ušetření času a financí, které je nyní nutno vynaložit při opakovaném vyplňování formulářů a sdělování údajů, např. při stěhování či vyplňování daňových přiznání; odhady hovoří o úsporách v řádu desítek až stovek milionů Kč ročně). Systém základních registrů byl spuštěn k 1. červenci 2012.
  • Mimo legislativní sféru stojí za připomenutí např. procesní a organizační audity agend veřejné správy; cílem tohoto projektu je sestavit procesní modely vybraných agend a zjistit, jak jsou tyto agendy zatěžující, zda jsou vykonávány z procesního hlediska účelně a efektivně (z pohledu občana, financí, organizace, technologií, legislativy a úředníka); výsledky těchto auditů by měly být následovány analýzou a následnými opatřeními zaměřenými na zlepšení fungování všech prvků v systému.
  • Dílčím způsobem se otázkám snižování administrativní zátěže občanů věnoval i již zmíněný dokument „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015“, který řadu opatření napomáhajících snižování administrativní zátěže občanů podřadil pod své jednotlivé specifické cíle; jeho obecným záměrem je „zajistit koordinovaný a efektivní způsob zlepšování veřejné správy a veřejných služeb s využitím prostředků ze strukturálních fondů v programovém období 2007–2013“. Po doběhnutí posledních dobíhajících projektů je v současné době (září 2016) implementace Smart Administration předmětem komplexního vyhodnocení.
  • Komplex opatření, která usilují o snížení administrativní zátěže občanů, doplňují v oblasti tvorby práva a přístupu k právu projekty e-Sbírka a e-Legislativa. Jejich cílem je usnadnit občanům přístup k pramenům platného práva, umožnit jim snazší orientaci v právním řádu České republiky, zkvalitnit a zefektivnit tvorbu práva, poskytnout občanům možnost účastnit se na tvorbě právních předpisů a vytvořit lepší podmínky pro začlenění posuzování dopadů regulace, včetně posuzování dopadů administrativní zátěže do legislativního procesu v České republice. Realizaci těchto projektů připravuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky.

Kontaktní osoba:
JUDr. Petr Fejtek (tel. 974 816 267, petr.fejtek@mvcr.cz)

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 17. října 2016