Nová publikace MV ČR.

Celá publikace je ke stažení ZDE

V analýze je diskutováno téma využití umělé inteligence (dále AI) ve veřejném sektoru, zejména ve veřejné správě. V úvodu je popsán rozdíl mezi automatizací/elektronizací procesů a umělou inteligencí, a AI je definována jako předmět zájmu této publikace. Je uveden přístup k AI v OECD a v Evropské unii, zavádění AI do veřejné správy i do společnosti ve čtyřech evropských zemích, které jsou lídry v oblasti eGovernmentu – ve Velké Británii, Finsku, Dánsku a Estonsku. Dále je popsán přístup k prosazování AI v České republice (dále též ČR), a to jak v oblasti strategie, tak legislativy a postupného uplatňování ve veřejné správě. Jsou předloženy příklady dobré praxe ze zahraničí a z různých oborů, a v neposlední řadě rovněž první zkušenosti z veřejné správy v České republice a z oboru bankovnictví a pojišťovnictví. Studie je doplněna přehledem významných projektů, které byly v České republice řešeny s finanční podporou Evropské unie v době zpracování této studie a dalšími získanými poznatky.

Mezinárodní kontext, který je ve studii popsán, krátce uvádí obvyklý postup šíření znalostí, kdy se ze zkušeností nejvyspělejších zemí světa formuluje v OECD strategická agenda, která se následně stává iniciací pro další rozpracování na úrovni Evropské unie a jejích členských států. OECD se problematikou AI zabývá systematicky, jedná se o významnou oblast práce OPSI, přičemž specificky v oblasti AI je zřízena samostatná pracovní skupina. Výsledky činnosti OECD jsou uplatněny rovněž v přístupech Evropské unie, ve které je v rámci tzv. digitální dekády (do roku 2030) věnována AI mimořádná pozornost, zejména vzhledem k přínosům, které jsou od využití AI očekávány a zároveň při uvědomění si rizik, které ze zavádění AI plynou. Na strategii v oblasti AI, která již vedla k tvorbě strategií ve všech zemí EU včetně České republiky, navázal tzv. AI act – legislativní úprava, v současné době dokončovaná. Strategický rámec Evropské unie předpokládá intenzivní činnost veřejné správy při prosazování AI ve společnosti, zejména však ve vytváření pravidel pro využití AI a nastavení veřejných zakázek s ohledem na tyto možnosti tak, aby veřejná správa nezaostávala za soukromým sektorem (pokud je možné využít AI v dané problematice, je toto třeba zohlednit při zadávání).

Ve čtyřech studovaných zemích se v oblasti AI rovněž postupuje systematicky již cca od poloviny minulého desetiletí, tj. od roku 2015. Byly zde provedeny studie pro uplatnění AI, zřízeny buď samostatné úřady k podpoře vytvoření normativního rámce pro AI a zavádění AI, nebo ve stávající struktuře veřejné správy byly zřízeny k témuž účelu samostatné jednotky/útvary. Publikované příklady dobré praxe zatím ukazují spíše na uplatnění slabé AI. Boom sofistikovanějších výsledků strojového učení nastává až v době dokončení studie.

V České republice byl vytvořen strategický rámec, který je dán jak samostatnou AI strategií, tak dalšími dokumenty v oblasti digitalizace společnosti, tématu se věnuje samostatná pracovní skupina a rozvoj AI je podporován v rámci programů výzkumu a vývoje. AI je systematicky zaváděna v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví, avšak zatím se příliš neprosazuje ve veřejné správě. Nejčastěji jsou využívány chatboty, projekty veřejné správy jsou zaměřeny spíše obecně na digitalizaci a automatizaci procesů. V ČR byl formulován etický rámec užití AI, v oblasti legislativy se předpokládá společné řešení na úrovni EU. Významným podnětem pro zavádění AI ve veřejné správě je zákon č. 12/2020 Sb., který dává občanům právo na digitální službu státu, což vyžaduje značné urychlení automatizace procesů ve veřejné správě a umožňuje postupné využití AI.

Je zřejmé, že rozvoj AI je velmi rychlý, využití zejména slabé AI (chatboty apod.) je relativně snadné a může mít pro veřejnou správu velké přínosy v zefektivnění práce úřadů a v její zkvalitnění ve prospěch občanů. Z tohoto důvodu je nezbytná účast expertů české veřejné správy v činnosti mezinárodních organizací (OECD, OPSI) a v týmech Evropské komise, což umožňuje mj. rychlý přenos příkladů dobré praxe do veřejné správy ČR, a to jak v tvorbě regulatorního rámce (strategie, zákony, finanční podpora, zadávání veřejných zakázek), tak při využití konkrétních řešení.

Na základě rozsáhlého screeningu, který se uskutečnil na zadání Evropské komise, bylo vytipováno deset nejvýznamnějších oblastí využití AI ve veřejném sektoru:

  • Zpracování zvuku: Tyto aplikace AI jsou schopny detekovat a rozpoznávat zvuk, hudbu a další zvukové vstupy, včetně řeči, a umožňují tak rozpoznání hlasů a přepis mluveného slova.
  • Chatboty, inteligentní digitální asistenti, virtuální agenti a doporučovací systémy: Tato typologie AI zahrnuje virtualizované asistenty nebo online „boty“, které se v současnosti používají v prostředí CRM, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, a to nejen k poskytování obecných rad, ale také doporučení souvisejících s chováním uživatelů.
  • Kognitivní robotika, automatizace procesů a propojená a automatizovaná vozidla: Společným rysem technologií AI je automatizace procesů, které lze dosáhnout pomocí robotizovaného hardwaru (jako jsou protetické končetiny nebo přesné chirurgické vybavení) nebo softwaru (buď podle pravidel, nebo strojového učení nebo smíšenými postupy). Do této kategorie je zahrnuto i využití bezpilotních prostředků k poskytování služeb (např. pro nezávislou mobilitu handicapovaných osob).
  • Počítačové vidění a rozpoznávání identity: Aplikace AI používají nějakou formu rozpoznávání obrazu, videa nebo obličeje k získání informací o vnějším prostředí a/nebo identitě konkrétních osob nebo předmětů.
  • Expertní systémy a systémy založené na pravidlech, algoritmické rozhodování: Důvodem pro spojení zdánlivě vzdálených oblastí vývoje AI do jediné aplikace/typologie je jejich převládající orientace na usnadnění nebo plnou automatizaci rozhodovacích procesů s potenciálním významem nejen pro soukromý, ale i pro veřejný sektor.
  • Management znalostí založený na AI: Společným prvkem je základní schopnost vestavěné AI vytvářet prohledávatelnou sbírku popisů případů, textů a dalších poznatků, které lze sdílet s odborníky pro další analýzu.
  • Strojové učení, deep learning: Zatímco téměř všechny ostatní kategorie AI používají nějakou formu strojového učení, tato „zbytková“ kategorie se týká řešení AI, která nelze zařadit do jiných kategorií.
  • Zpracování přirozeného jazyka, textu mining a analýza řeči: Řešení AI jsou schopny rozpoznávat a analyzovat řeč, psaný text a zpětně komunikovat.
  • Prediktivní analytika, simulace a vizualizace dat: Řešení AI se učí z velkých datových sad identifikovat vzory v datech, které se následně používají k vizualizaci, simulaci nebo predikci nových konfigurací.
  • Bezpečnostní analytika a zpravodajství o hrozbách (tajné služby): Týkají se systémů AI, které mají za úkol analyzovat a monitorovat bezpečnostní informace a předcházet nebo odhalovat škodlivé aktivity.

Z poznatků získaných během zpracování analýzy vyplývají, pro naplnění některých úloh koncepce Klientsky orientované veřejné správy do roku 2030, pro využití AI ve veřejné správě obecně a pro další možné rozpracování dané problematiky, níže uvedené závěry a doporučení.

Je zřejmá nezbytnost:

  • intenzivní podpory rozvoje AI v oblasti výzkumu a vývoje,
  • přenesení obecných poznatků v oblasti AI do výzkumných úloh státní správy (program Beta3 Technologické agentury ČR), a to ve všech významných oblastech působnosti státní správy (zdravotnictví, vzdělávání, doprava atd.),
  • systematické podpory využití slabé AI ve veřejné správě – s podporou Digitální a informační agentury (dále DIA) ve státní správě, ve spolupráci DIA a Ministerstva vnitra ve veřejné správě a s podporou Ministerstva pro místní rozvoj pro rozvoj území,
  • V tomto smyslu posílení role a urychlení činnosti výboru pro AI (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a jeho pracovních skupin,
  • Zavedení metody sandboxu, případně dalších metod zkoušení inovací v pilotních projektech v praxi; významné je zejména zavedení sandboxu jako metody inovace do legislativního rámce podpory výzkumu a vývoje,
  • Vytvoření metodického návodu na zohledňování využití AI v projektech, které jsou realizovány prostřednictvím zadávání veřejných zakázek,
  • Šíření příkladů dobré praxe prostřednictvím komunikačních nástrojů Ministerstva vnitra, zejména prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí – vzhledem k rychlosti, se kterou se AI začíná uplatňovat v různých oblastech lidské činnosti, je nezbytné využít především kanály umožňující rychlou komunikaci.