Veřejná správa má na starosti správu věcí veřejných, tedy systém chodu celého státu a zajištění a poskytování z legislativy definovaných služeb a činností. Cílovými zákazníky těchto aktivit jsou na prvním místě občané České republiky, mnohé služby jsou ale také poskytovány a využívány i občany jiných zemí.
Počet občanů České republiky se za posledních pět let zvýšil o cca 18 tisíc obyvatel. Počet žen však narostl mnohem méně než počet mužů. Přesto zůstává mírně vyšší, což je způsobeno i delší průměrnou délkou života žen oproti mužům.
Mnohem více však vzrostl počet cizinců, kterých za posledních pět let přibylo více než 50 tisíc, přičemž počty hlášení k trvalému či přechodnému pobytu jsou rozděleny téměř na polovinu. Nárůst počtu cizinců je však více než dvojnásobný oproti nárůstu počtu občanů ČR.
Podle předběžných údajů ČSÚ se zvýšil počet obyvatel ČR (součet občanů ČR a cizinců) ke konci loňského roku o 25 tisíc oproti začátku roku 2016. Díky zahraničnímu stěhování se celkový počet zvýšil o 20,1 tisíce a o 4,9 tisíce bylo více narozených než zemřelých. Celkově však lze konstatovat, že nárůst počtu obyvatel je tažen především cizinci. V loňském roce bylo toto zvýšení již čtyřnásobné proti přírůstku občanů ČR.
Od roku 2007 je patrný trend v poklesu přechodného pobytu cizinců (dlouhodobý pobyt nebo vízum nad 90 dní, či přechodný pobyt občanů EU a jeho rodinných příslušníků) a naopak nárůst vydaných povolení k trvalému pobytu (podmínkou k jeho udělení je 5 let nepřetržitého přechodného pobytu v ČR). Zlomovým byl rok 2013, kdy se vzájemný poměr otočil ve prospěch trvalého pobytu cizinců.
Počet cizinců v ČR bude ve skutečnosti ještě vyšší, neboť pro občany EU neplatí povinnost se registrovat k přechodnému pobytu.
Podle údajů Ministerstva vnitra ČR jich nejvíce žije v Praze (36,7 %), ve Středočeském (13,2 %) a Jihomoravském kraji (8,8 %). Nejméně cizinců žije v krajích Vysočina (1,74 %), Zlínském (1,82 %) a Olomouckém (2,24 %). V pořadí jednotlivých krajů nenastala oproti minulému roku žádná změna.
Srovnání zemí EU co do počtu obyvatel a cizinců v jednotlivých zemích. Téměř vyrovnaný je počet cizinců s domácím obyvatelstvem v Lucembursku. V tomto případě je příčinou historický vývoj a poloha Lucemburského velkovévodství. Vysoký podíl cizinců je též na Kypru a k hodnotě 20 % podílu cizinců k domácímu obyvatelstvu se blíží ještě Rakousko. V absolutních číslech je však největší počet cizinců tradičně v Německu, ve Spojeném království, Francii, Itálii a Španělsku.
Ve většině zemí Evropské unie dochází k výraznému zvyšování počtu cizinců. Výjimkou jsou pobaltské republiky, Polsko a země u Středozemního moře, jež se potýkají s vleklými ekonomickými problémy (Řecko, Kypr a Španělsko). Největší meziroční úbytek počtu cizinců lze vysledovat právě ve Španělsku (375 796 osob) a v Řecku (92 124 osoby).
Naopak největší meziroční nárůst počtu cizinců zaznamenala Spolková republika Německo (1 790 381 osob), Spojené království (935 836 osob) a Francie (439 626 osob). S ohledem na svou velikost zaznamenaly výrazný přírůstek cizinců také v Rakousku (254 738 osob).
Data k roku 2016