Snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy

Problematika snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy je součástí komplexu agend „Lepší regulace“ (Better Regulation). V současné době jsou kompetence v této oblasti rozděleny mezi tři vládní instituce, a to Úřad vlády (hodnocení dopadů regulace, RIA), Ministerstvo průmyslu a obchodu (snižování zátěže podnikatelů) a Ministerstvo vnitra (snižování zátěže občanů, veřejné správy a dalších typů subjektů, zjednodušovací projekty).

V praxi se obvykle setkáváme s různými typy „zátěží“, vysvětlení významových rozdílů lze proto pokládat za užitečné. Administrativní zátěží se rozumí náklady, které je třeba vynaložit na splnění informačních povinností stanovených právními předpisy. Regulatorní zátěží jsou míněny celkové jednorázové i opakující se náklady, které vyplývají pro dotčené subjekty z povinností uložených právními předpisy. Rovněž používaný pojem „byrokratická zátěž“ je chápán v poněkud širším slova smyslu a vedle uvedených nákladů na splnění informačních a jiných povinností zahrnuje i náklady způsobené různými administrativními překážkami a postupy při realizaci práva („papírování“, náklady z prodlení, zbytečně vynaložené, obtěžující, iritující, změnové apod.). Přímé finanční náklady jsou výsledkem konkrétní povinnosti odvést určité finanční prostředky ve prospěch odpovědného orgánu (např. daně, poplatky, pokuty apod.). Náklady na splnění povinností plynoucích z regulace (právních předpisů) tvoří jednak nepřímé finanční náklady, které jsou vynaloženy na splnění požadavků kladených právními předpisy na výrobní proces, produkt či službu, a již zmíněná administrativní zátěž, tedy náklady přímo spojené s plněním informačních povinností. Níže pro názornost připojujeme schéma, které vrstevní jednotlivých „zátěží“ dokresluje:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pro výpočet výše administrativní zátěže se používá Standardní nákladový model. Model je založen na měření vynaložených nákladů na vykonání určitých činností spojených s plněním informační povinnosti uložené právním předpisem.

Cíle zavádění procesu hodnocení regulatorní zátěže v České republice:

  • zastavit růst administrativní a regulatorní zátěže podnikatelů a ostatních subjektů (občanů, profesních či sociálních skupin, veřejné správy, nevládních neziskových organizací)
  • přistoupit k postupnému snižování zátěže
  • zjednodušit administrativní náročnost ukládaných informačních povinností.

Snižování administrativní zátěže bylo stanoveno jako jedna z priorit vedoucích ke zlepšení podnikatelského prostředí už v Národním programu reforem České republiky (2005) a Strategii hospodářského růstu.

Proces hodnocení (měření) administrativní zátěže byl v České republice spuštěn v dubnu roku 2005 u podnikatelů, u občanů a veřejné správy se k měření z různých důvodů nepřistoupilo.

Záměr snižovat administrativní zátěž u návrhů nových právních předpisů je sledován v rámci procesu hodnocení dopadu regulace (RIA), jehož pravidla byla schválena usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007 a jehož garantem je od roku 2011 Úřad vlády.

Stav regulatorní zátěže občanů a veřejné správy je od r. 2014 monitorován v návaznosti na příslušná opatření zachycená ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020 (dále jen Strategický rámec)1, včetně jeho doprovodných dokumentů (zejména Implementačního plánu pro strategický cíl č. 1 Modernizace veřejné správy2. V současné době (říjen2016) se zpracovává analýza současného stavu regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v ČR; to představuje plnění výchozího opatření k naplnění specifického cíle č. 1.2 Snížení regulatorní zátěže.

V rámci tohoto cíle budou dále nastaveny podmínky a nástroje pro zlepšení hodnocení dopadů právní regulace, vzniknou metodiky pro hodnocení celkové regulační zátěže a její zapracování do procesu RIA, bude přeměřena administrativní zátěže podnikatelů ve vybraných oblastech, zpracuje se komparativní analýza zahraničních zkušeností se systémy měření a hodnocení administrativní zátěže podnikatelů a především v návaznosti na závěry analýz budou dále připraveny a rozvíjeny další konkrétní projekty zaměřené na redukci regulatorní zátěže.

Koordinátorem realizace je Ministerstvo vnitra, zatímco Úřad vlády a Ministerstvo průmyslu a obchodu se na jejich naplňování podílejí v rámci svých kompetencí.

Publikace:

 

 

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy